Hledání ztracené zahrady



Gruzínský čaj ukrytý po desítky let před zrakem člověka.
Vložil Petr Sič 12.8.2014, autor Petr Sič
Zaznam z hledani cajove zahrady pro podzimni workshop

O cem se to bavi? Stojim mezi peti gruzinci sedicimi ve stinu mangovniku. Z te trochy slov, kterym rozumim mi dochazi, ze se bavi o mne a o tom, ze chci pronajmout cajovou zahradu.

Vypadaji nezvykle dobre obleceni, teda az na meho pruvodce Edu, ktery neresi kratasi a tricko vytazene nad pupek. Az podezrele dobre, na to, ze jsme na venkove. Kosile, kalhoty, kozene boty... Hmm. Zacinam si vsimat detailu. Cernych bryli, ktere od pulky nozicek jsou nastaveny gumou, vyspravene kosile a podrazenych botu. Aha, tak tady jsme. Stara dobra hra na vyssi tridu, ktera se hraje snad na celem svete...

Za chvili mi dochazi, ze tihle mi nepomuzou. Presto, ze jeden z nich ma zajimave konexe v mistnim kolchozu. Ale jak rika: Pro par akru nada se namahat. To jej nezajima. Ale mne by zajimalo, jestli to mysli vazne, nebo jestli to je jen soucasti jejich vazne hry? Zacinam byt nervozni a preslapovat. Nechci Edu urazit, ale vazne se mi tu nechce delat show mistni "smetance". Boze, posledni dobou jsem tak strasne netrpelivy! Kde jsou ty casy, kdy mne bavilo tyhle hry sledovat. Jestli to tak pujde dal, tak za chvili vybuchnu. Porad se bavi v gruzinstine mezi sebou a ja jim prd rozumim. Nakonec to nevydrzim: Pasli Edu, pasli!

Po ctvrt hodine stoupani se ozyva koleno. Zatraceny Kavkaz si vybral svou dan za dny stravene v horach. Edu zacal sypat: Zarka, zarka.

"To sice jo, ale kdyby jsi nemel tu pneumatiku kolem pasu..." pomyslim si.

Prvni zahrada je jen vzpominkou. Cca hektar vzrostleho kapradi a sem tam ostruzin. Proslapal jsem par trsu kapradi, ale neuspesne az na jeden malinkaty kerik. Tak tohle nema smysl.

Pasli pasmatrit tamhle. Klasicka kombinace rustiny a cestiny, jeste do toho pridat Bicho a mame paradni mix!

Prochazime kolem nedostaveneho kostela a protahujeme se uzkou cestou mezi ploty. Teplota sotva 40 stupnu ve stinu. Proste idealka. Edu pali cigara a cestu se snazi snerovat stinem. Jenze tu neni, kde jej vzit. Po chvili rezignuji na estetiku a stejne jako on si roluji triko nad bricho. Tak uz i muj bily pupek kouka ven. Chvili to zabira a odparujici se pot chladi. Tak pet minut a pak uz se smazi taky.

Dosli jsme k dalsimu kopci a na tvari Edu vidim, jak si v duchu nadava: Proc jsem se k tomu prichomit? Otaci se na mne a ja jen predbyham: Zarka... A on: Cho cho, jo jo, pasmatrime i pajdom kupiat v rieku. Tak jo. Dobry kompromis.

Kopec se prehupuje do svahu. Me koleno krici a curek potu si nasel cestu z pod ksiltu do leveho oka. Sakra... Zase same kapradi. Chci to vzdat, ale Edu ma tentokrat vetsi vydrz nez ja. Jeste tamhle tu plantaciu...

Uz z dalky vidim, ze to nebude zadny zazrak. Kapradi vsude, kam se podivas. Jdeme pobliz a ejhle!

U cesty na nas pomrkavaji prvni cajovniky. Sice se krcici pod kapradim, ale jejich usmev mne nenechava napochybach. Drapu se do svahu. Tak haha! na tenhle zakrsly caj jsem cekal! Je to sice zarostle policko ve velkem spadu, ale mam radost. Ochutnavam par listku (sice z toho nic nepoznam, ale potrebuji udelat dojem).

"Tak jo, Edu. Jdeme se koupat!"

Rozšíření sortimentu

Random foliage

Máme rozšířené pole působnosti!

Dovážíme čaje z Gruzie, Keni, Taiwanu, Vietnamu a Indie! Primárně se však zaměřujeme na Gruzii a Keňu. Sortiment je několikanásobně pestřejší, než když jsme začánali s distribucí, věříme, že nabídka vás osloví.

Články



Události

„Člověk, který nikdy neplakal nežil opravdový život!“ Jan Werich