Otázky, které mi Velké zimní lisování přineslo



Dojmy a postřehy z unikátního projektu lisování čaje.
Vložil Tomáš Klouda 9.2.2014, autor Petr Sič

Už několik dní se chystám napsat reportáž z lisování v Brně, ale nějak mi to nejede. A tak zatím řeším otázky, které se vynořily v průběhu lisování. Třeba jak doba, po kterou je list vlhký ovlivňuje výslednou chuť?

V průběhu
  • Velkého zimního lisování
  • jsme vytvořili přes 150 koláčů. Toto množství nám umožnilo "experimentovat". Nejen s technikami lisování, ale i s tím, co mne teď zajímá - s velikostí napaření. Naše škála napaření se pohybovala od cca 20% vláhy až po 60%!

    Míra vlhkosti měla samozřejmě i vliv na délku sušení - vlhčí koláče se úměrně déle dosušovaly.

    Míru sušení a jeho délku jsem zaznamenával (viz. tabulka)



    Domnívám se, že vlhčí list znamená intenzivnější změny, znovanastartování procesů v listu a taky s úměrnou délkou i kvalitativní změny v chuti/vůni.

    Ovšem jsou tady otázky, které bych rád řešil s vámi - kde jsou hranice? Jaká míra navhlčení je ideální. Chceme od lisování změnu chuti nebo jen "konzervaci" původního listu?

    A taky, co se podle vás děje s listem v procesu napaření a po něm? Máte nějaký předpoklad, jaké chutě/vůně se díky tomu objevují?

    Díky za nápady - diskuzi!

    Petr
    dovozce Gruzínského čaje a vrchní lisovač u Siče

    PS. Více info na fb akce (viz. odkaz víše - Velké zimní lisování)

    Kronika akce a záznamy sušení -
  • Střípky z kroniky Velkého zimního lisování


  • Čaj můžete ochutnat u Boba v Chajovně, u Alenky na Skleněné louce, u Sura v Hodoníně, případně objednat u mne.

    Petr Sič

    Rozšíření sortimentu

    Random foliage

    Máme rozšířené pole působnosti!

    Dovážíme čaje z Gruzie, Keni, Taiwanu, Vietnamu a Indie! Primárně se však zaměřujeme na Gruzii a Keňu. Sortiment je několikanásobně pestřejší, než když jsme začánali s distribucí, věříme, že nabídka vás osloví.

    Články



    Události

    „Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain